V současné době se nacházíme v situaci, kdy je míra inflace dvojciferným číslem. Za tuto situaci může covid, post-covidové startování ekonomiky, ale také méně očekávané situace, jakými byla energetická krize na podzim roku 2021 a válka na Ukrajině v roce 2022. To všechno ovlivňuje jednotlivé ekonomické ukazatele, jako je kurz měn nebo třeba inflace. Dlouhodobým cílem ČNB je udržovat míru inflace na 2 %. Má k tomu určité nástroje. K jakým přistoupila v souvislosti se současným růstem inflace?
Účinné, ale časově náročné nástroje
Pravdou je, že nástroje, které používá ČNB ke snižování inflace, jsou účinné, bohužel ale působí až s časovým zpožděním. Na vysokou inflaci reagovala ČNB již v červnu 2021, kdy zvýšila úrokové sazby. Zhruba za 12 až 18 měsíců se tento nástroj projeví v praxi. Očekávat to tedy můžeme až v druhé polovině tohoto roku. Nešlo jen o jednorázové zvyšování sazeb, v roce 2021 přistoupila ČNB k tomuto kroku opakovaně. Vzhledem k tomu je měnová politika ve výhodě oproti některým jiným centrálním bankám.
Kurz měn
Pokud dojde ke změně úrokové sazby, dojde ke změně inflace. Tj. pokud se úrokové sazby zvýší, dojde ke snížení budoucí inflace. Naopak snížení úrokových sazeb vede k budoucí vyšší inflaci. Pokud ČNB zvýší úrokové sazby, bude to znamenat vyšší poptávku po aktivech v české měně. (Stejně tak může postupovat i Evropská centrální banka, ovlivněn tak bude kurz euro.) To znamená, že po české měně bude vyšší poptávka. Díky tomu česká koruna posílí oproti ostatním měnám. To zase znamená, že dovážené zboží bude levnější, takže dojde ke zpomalení růstu domácích spotřebitelských cen. Nakupovat se tak budou zejména zahraniční produkty. To má tu nevýhodu, že dochází ke zpomalení růstu ekonomické aktivity a k ochlazení trhu práce. Ale i tyto dva efekty působí proti růstu inflace.